Nechci do školky!

A je to tady. Nastal čas probuzení se ze sladkého snu těšení se na školku, do nepohodlné reality každodenního ranního vstávání a odpoutávání se od příjemné a nekonečně těšící náruče rodičů.

Milí rodiče, vítejte v období pláče, křiku, emocí a neochoty jít dál. Kdo nezažil, neuvěří... Srdce rodiče rozdrásané na kousky svíjí se bolestí při loučení se s dítětem u dveří školky a urputné zoufání rána druhého dne v němž jak meluzína zní: „Do školky ne!“.  Nejlahodnější snídaně, sladká objetí ani vzácné hračky nenesou dostatek síly pro utišení bouřlivého odporu dítěte k nové situaci. Mateřský cit velí „ochránit a nedovolit jeho další trápení“, avšak marný to boj s nezastavitelnou silou přírody, která říká: „Musí jít dál.“ ...
 
Ráda bych proto dodala odvahu a podporu všem rodičům skrze sdílení několika doporučení souvisejících s tímto tématem:

1. Důvěřujte si

Důvěřujte své schopnosti, která dokázala odhadnout připravenost Vašeho dítěte pro nástup do školky, na základě které jste se rozhodli své dítě do školky zapsat. Nyní již jen stačí následovat tento krok, neuhnout a zrealizovat ho.

2. Nepochybujte

Nepochybujte o sobě ani o schopnosti svého dítěte projít novou fází jeho života, i přestože se jeví nebezpečně. Pokud u ní dítě využívá pláč a emoce, zůstaňte klidní. Je to přirozená reakce a způsob jakým se dítě vyrovnává se změnou. Pomozte svému dítěti jít vpřed.

3. Buďte stateční a pevní

Někdy se stává, že pokud dítě ztropí ráno emotivní představení, podlehnou rodiče jeho prosbám a nechají si ho doma. Je to veliká škoda, která dítě velmi zmate. Děti jsou ve věku od  0 do 6 let silně napojené na principy platné v přírodě. Pokud se o ně opřeme, nebude změna pro dítě zátěžovou záležitostí.
 

Zůstane snad slunce pod obzorem, budou-li všechna zvířátka prosit na  kolenou a srdceryvně plakat, aby dnes nevycházelo? Existuje nějaká možnost, že by večer nezapadlo?
 

Buďte tedy stateční a pevní jako jsou zákony přírody. Jako je noc a den. Věk tří let je velmi zdravý pro získávání nových zkušeností i bez přímé přítomnosti rodiče.

4. Naslouchejte svému dítěti

Někdy se stává, že dítě při cestě do školky pláče, naříká či vzteká se. Toto však nemusí být  přímo spojené se školkou. Dítě tím může mít jen potřebu upoutat pozornost, neb si přeje, aby se mu rodič věnoval. Je možné, že předešlý den nebylo dostatek času na společné hraní,  povídání si, mazlení či pravidelné rituály. V období nástupu do školky je vhodné věnovat zvýšenou pozornost dítěti právě v čase, kdy jste spolu.

5. Podporujte a oceňujte sílu svého dítěte

Kdy jindy, než v nových či zátěžových situacích se může člověk naučit spojit se se svojí silou a  používat jí. Přijměte nástup do školky s tímto náhledem. Podpořte své dítě v jeho schopnosti zůstat bez Vás v cizím prostředí a kolektivu nových dětí, oceňte a oslavte jeho velikost každý den. Ukažte mu, že ho vidíte v jeho nové podobě a že se Vám to velmi líbí. Pocit vlastní hodnoty, kterou dítě skrze takovouto zkušenost získá je tak obrovský, že mu bude věrně a bezpečně sloužit po celý zbytek jeho života.

6. Uvolněte se
I to nejspolečenštější a nejšťastnější dítě, které miluje školku, do ní někdy odmítá jít. Stejně tak, jako nám dospělým se častokrát nechce vstávat či čelit úkolům doma či v práci. V takových momentech se stačí jen uvolnit. Zvolnit tempo, dát si čas na drobné radosti a vzájemnou blízkost a do školky přijít klidně o chvilku později. Pláč a vzdor se tak jednoduše rozpustí.

Klára Markuciová