Separační úzkost mého 4-letého syna.
DOTAZ OD MAMINKY: „Mám skoro 4-ročného syna, ktorý chodí cca mesiac a pol do školky... Ako mu pomocť prekonať separačnú úzkosť? A mala by sa vobec prekonávať? Nie je lepšie rešpektovať jeho želanie, nechať ho doma a o nejaký čas mu školku ponúknuť znova?“
–------
Separační úzkost je stav, který je zcela přirozený a je třeba ho respektovat. Jedná se o pocit spojený s existenčním strachem a proto se jen těžko překonává rozumem. Je třeba věnovat pozornost zejména sobě a Vašemu synovi a celou zkušenost projít vědomě. Jedná se o stejný moment, jaký jste společně již jednou zažili při porodu. Je důležité si uvědomit, že je zcela v pořádku, že cítíte bolest a že se pro Vašeho chlapečka situace jeví jako úzká a bezvýchodná (stejně tak jako se mu mohla jevit v porodních cestách). Je však plně v moci maminky uvědomit si, že proces je třeba projít, a i přesto že se momentálně nejeví příjemně ani pro jednoho z Vás, jeho výsledkem je zrození dvou krásných, zdravých, samostatných a celistvých lidí. Tak jako se miminko nemůže zastavit v porodních cestách, neboť by to způsobilo smrt jemu i jeho mamince, tak i tato fáze oddělování se a propojování se se svojí vlastní silou je třeba, aby prošla až do konce a umožnila Vám oběma stát na světe každý na svých nohou, jako samostatné a citově plnohodnotné bytosti.
V čase, kdy jsou dítěti 4 roky je zcela přirozené a zdravé, že se učí být v novém prostředí bez maminky. V místě, kde se může dále rozvíjet a poznávat sám sebe na světe. Proto bych Vás ráda podpořila, abyste dál s Vaším chlapečkem pokračovali v započatém navštěvování školky. Vyzvedávejte ho nějaký čas po obědě a poté věnujte velkou pozornost vzájemné výměně. Povídejte si, mazlete se, dělejte si masáže, pracujte na společném díle, tzn. vyzvěte Vašeho chlapečka, ať Vám pomůže mýt nádobí, skládat prádlo, odnést odpadky či vy si s ním sestavte například lego atd. Oba dva procházíte novou životní fází, která by Vám oběma měla přinést větší možnost sdílení lásky, radosti a síly každého z Vás výměnou za závislost, kterou se separační úzkost snaží tvářit.
Váš chlapeček se opírá o Vaší sílu, proto je důležité věnovat pozornost i sama sobě a ujasnit si, co si vlastně přejete. Co vnímáte, že je v současné situaci zdravé a přínosné. Pokud jste si jistá, že je přínosem navštěvovat Vámi vybranou školku, neboť doma se již dále nemůže rozvíjet, tento pocit v sobě stabilizujte. Buďte pevná sama v sobě. Váš chlapeček se o tuto sílu ve Vás opře a brzy všechna bolest přejde (tak jako přešla i po porodu) a promění se v radost.
Klára Markuciová